Modrotisk

Strážnická modrotisková dílna byla založena v roce 1906 Cyrilem Jochem a navázala na místní modrotiskařskou tradici. Řemeslo se v rodině předává z generace na generaci, na jeho uchování se podílejí i další pracovníci z okolí Strážnice. V současnosti se výrobě modrotisku věnuje František Joch ml., který po většinu svého života pracoval pod vedením Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), které původní produkci strážnického modrotisku obohatilo o rozměr nadregionální, reagující na dobové módní trendy. V roce 2004 byl František za své umění oceněn titulem Nositel tradice lidových řemesel. Jan Mička se řemeslu vyučil v době působení ÚLUV a dnes je páteří modrotiskové výroby. Nejmladší generaci zastupuje Gabriela Bartošková, která se nachází v dlouhotrvajícím procesu zasvěcování do tajů a záludností modrotiskové výroby. Produkci strážnické dílny charakterizuje různorodost. Zhotovuje metráž pro tradiční i stylizované kroje českých a zahraničních regionů, ale také moderní užitné i dekorativní zboží (např. ubrusy, kalendáře, kravaty, tašky, přáníčka). Věnuje se rovněž práci zakázkové, kterou vyhledávají jak profesionální oděvní návrháři a výtvarníci, tak zájmové skupiny, školy i tvořiví jedinci z řad široké veřejnosti. Při zhotovování modrotisku se užívá speciální technologie. Pomocí dřevěných forem (či jiných nástrojů) se na plátno nanese krycí hmota chránící vzor. Po jejím zaschnutí se látka barví v indigové lázni. Odstraněním krycí rezervy je odhalen vzor v původní barvě látky. Originalita této textilie spočívá ve vzorování, které je dáno historickým vývojem tkaniny, a v charakteristickém odstínu modré barvy. V roce 2018 se modrotisk zapsal do seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO, kterou podali zástupci států střední Evropy.