ORIGINÁL MODROTISK

6 hlavních znaků, dle kterých poznáte pravý ručně tištěný modrotisk

Lidé již od pradávna vyvíjeli tiskařské techniky, z nichž mnohé se dochovaly až do dnešních dob. Nejinak tomu bylo v České republice, potažmo ve Střední Evropě, kde vznikla specifická a unikátní technologie tisku na látku, která je dnes známá jakomodrotisk. Technologie je tak unikátní, že si zasloužila zapsání do seznamu UNESCO. Jako taková si – zcela bez diskuze – zaslouží naši pozornost a péči. 

V době průmyslového tisku a levné nekvalitní produkce z Číny však tradiční modrotisk balancuje na hranici existence. Rozhodnete-li se pro koupi výrobku z modrotisku, získáte nejen vysoce kvalitní produkt, ale také podpoříte záchranu jedinečného kulturního dědictví naší země. A jak pravý modrotisk poznáte?

Indigo + negativní vzorování látky = modrotisk

K tomu, abyste dokázali rozpoznat pravý modrotisk, vám pomůže znalost výrobního procesu, jehož hlavními body jsou negativní vzorování látky a barvení v indigu. Laicky řečeno: nejdřív se nanáší vzor a poté barva. Celý proces probíhá v následujících krocích:

A. Nanášení vzoru: na napnuté plátno se pomocí – obvykle dřevěných a ručně 

vyřezávaných – forem natiskne speciální směs vosků (tzv. pop), která ochraňuje vzor během obarvování v indigu. Abyste si to dokázali ještě lépe představit, vzpomeňte si na dětská léta a hodiny kreslení – voskovkou se nakreslil vzor, který se následně vybarvoval vodovkami. Na stejném principu, tzn. negativním vzorování, funguje i modrotisk.

B. Barvení: po zaschnutí popu se látka barví v lázni (tzv. kypa), jejíž hlavní složkou je indigo, které dodává charakteristickou modrou barvu. Proces barvení se opakuje několikrát – množství namáčecích cyklů závisí na tom, jaká má být výsledná sytost barvy.

C. Roztok: nabarvená látka se vypere ve slabém roztoku kyseliny sírové, která odstraní pop – a světlo světa spatří vzor.

D. Sušení: nabarvená a v roztoku vypraná látka se usuší, načež je připravena k dalšímu použití.

Charakteristické znaky pravého modrotisku

Postup výroby modrotisku již známe a tak si z něj dokážeme odvodit charakteristické znaky, dle kterých poznáme originální tradiční výrobek:

1. Převaha přírodních vláken: v látce převažují vlákna přírodního původu, např. len, bavlna nebo hedvábí.

2. Jemně „rozpité“ vzory: dřevěné formy se na látku obtiskávají ručně. Při ručním 

tisknutí se – a zvláště u větších vzorů – nikdy nedá docílit rovnoměrných, jasně ohraničených linií. Pokud je vidíte, s největší pravděpodobností se nejedná o tradiční výrobu.

3. Pozůstatky ruční výroby: na látce jsou patrné otisky hřebíčků z forem (tzv. ozence), které jsou vodítkem při obtiskávání.

4. Světlé skrvny na rubu látky: pop během nanášení prosakuje i do rubu látky, kde vytvoří vzor také – ovšem nepravidelný a nezřetelný, se skvrnami indiga a nepřesnostmi.

5. Odlišná barevnost: vzniká dvěma způsoby – odchylkami v poměru indiga při barvení nebo přilepením látek k sobě během sušení. Uvidíte-li v obchodě velké množství kusů ve 100 % stejné barvě, mějte se na pozoru.

6. Cena: pokud vám někdo bude chtít prodat například tričko z modrotisku za cenu trička z oděvního řetězce, můžete si být naprosto jistí, že se nejedná o pravý modrotisk. Poctivá ruční práce a prověřená kvalita mají vždy svoji cenu.

Všechny výše uvedené body bychom mohli shrnout do jednohozásadního poznatku: máte-li pocit, že je na látce „něco špatně“, je více než pravděpodobné, že v ruce držíte pravý originální modrotisk. Odchylky a drobné vady nejsou v modrotisku ničím negativním, naopak jsou známkou poctivého řemesla, jehož znalost se předává z generace na generaci. A přesně takový výrobek chcete.

A pokud si ještě pořád nejste jistí, máme pro vás poslední radu – ptejte se na původ látky a způsob výroby. Každý, kdo ochoduje s výrobky z modrotisku, by měl znát nejen svého dodavatele, ale také technologii zpracování.